Ve výrobním projektu se skutečný problém často neobjeví na úrovni celku. Začne na jedné konkrétní materiálové položce. Jakmile se tato položka opozdí, dopad se může propsat do výrobního příkazu, navazujících kroků i termínu projektu.
Tento use case vznikl kolem potřeby poznat takové riziko včas a dohledat, kam se propsal dál.
Výroba byla řízená po projektech a jednotlivých production orders, které na sebe navazovaly. Každý projekt měl vlastní strukturu a jednotlivé části byly propojené přes BOM, včetně celé parent/child hierarchie.
Nestačilo sledovat jednu položku nebo jeden výrobní příkaz odděleně. Stejně důležitý byl i kontext mezi projektem, materiálem, stavem výroby a návazními kroky.
"Který materiál se zpozdí a bude blokovat výrobu?" Na to pak navazovaly další otázky: kterého production orderu se to týká, do kterého projektu se to propsan a co je příští krok.
Základem byla BOM struktura a vztah mezi parent a child položkami, aby bylo možné dohledat, kde problém vzniká a čeho se týká. Na to navazoval pohled na production orders v rámci projektu.
Doplnili jsme projektový kontext, včetně odpovědností a návazností, takže bylo možné propojit materiálový problém s reálným provozním dopadem. Tím šlo odpovědět nejen na to, co chybí, ale i na to, co se tím zablokuje.
Výsledkem nebyl izolovaný pohled na materiál, výrobní příkaz nebo projekt. Bylo možné sledovat celý řetězec od konkrétní položky až po dopad do výroby.
BOM strukturu, production orders, projektový kontext a návaznost zpoždění. Teprve pak bylo možné určit, co je skutečný problém a jak daleko se propsal.
Informace o jedné opožděné položce sama o sobě nestačila. Bez vazeb na zbytek nebylo možné určit skutečný dopad.